To mám za to, že jsem byl ráno línej vstávat. Měl jsem sice budíka, ale přesvědčil jsem se (velmi snadno), že to nebude stát za to - a bylo to prý super.
Jdu aspoň odpoledne, ale už když mezi převývojema a přeháňkama v dálce přijíždím na letiště, tuším, že to nebude ono.
Sešlo se nás tam více, místně poletují bez problému, ve vzduchu je prý překvapivý klid. Na zemi skoro nefouká. Ale v dálce na různých místech prší, tak čekám, jestli se to nějak uklidní.
A když se konečně rozhodnu to zkusit, tak vítr změní směr a rozfouká se. Odstartuji, ale ve vzduchu je najednou bordel (fouká přes hranu), tak hned zase přistávám (navíc po větru, vítr se za těch 5 minut zase stočil). I ostatní to balí.